Vyhledat
  • IMT

Solidaritu s ukrajinskými antifašisty!

Akce proběhla v roce 2015


Na výročí osvobození od fašismu se Marxistická alternativa rozhodla 9. května uspořádat přednášku a diskuzi o současné situaci na Ukrajině a jaká východiska navrhujeme.




Není náhodou, že jsme akci nazvanou „Solidaritu s ukrajinskými antifašisty“ pořádali právě 9. května. Mnoho z nás jistě ví, že na Ukrajině se právě odehrává krvavý konflikt, který sponzoruje mezinárodní kapitál.

Fašistické bandy řádí po celé Ukrajině, skoro jako za dob Bandery. Banderovci upálili a ukřižovali jednoho zajatého separatistu a k tomu si to nahráli na video, můžeme však očekávat, že se nejedná o jeden případ takového zvěrstva, kdy fašistické bandy porušují veškeré dohody o zacházení se zajatci.

Následně zmlátili do bezvědomí 90 letou pamětnici 2. světové války, to jsou pouze 2 poslední excesy banderovců.


Na přednášku se mimo MarxAltu dostavili též zástupci Doleva! a SMKČ. Nutno dodat, že i přes celkovou názorovou různorodost se následná diskuze odehrávala spíše v přátelském duchu.


Přednášku zahájila soudružka C. E. z italské sekce IMT projevem o současném dění na Ukrajině. Analyzovala v něm třídní podstatu sporů na Ukrajině, zmínila, že svou medvědí službu Ukrajině prokazuje jak západní, tak východní imperialismus, který trhá zemi na kousky a napomáhá fašizaci společnosti.


Byly řečeny u zkušenosti našich soudruhů z ukrajinské části IMT s jejich bojem proti rostoucímu fašismu na Ukrajině.

Je obdivuhodné, jak se dokážou tito marxističtí militanti organizovat a uvědomovat dělnickou třídu v antifašistickém duchu, i když je proti zavedeno tolik drakonických opatření.

Posledním úderem ukrajinské junty bylo zavedení zákona o zákazu užívání totalitních symbolů, což v praxi znamenalo, že přes noc byly na Ukrajině strhnuty desítky památníků rudoarmějcům, osobám revolučního hnutí jako V. I. Lenin a odstranění různých symbolů dob sovětských.


Je však jasné, že naprosto ne všichni Ukrajinci stojí za válečnou mašinérií Porošenka. Tisíce mladých Ukrajinců emigruje do sousedních zemí. Proč? Aby se vyhnuli nuceným odvodům a nasazení proti jejich bývalým spolu proletářům na Donbasu. Známým je případ vesnice Kulevči, která se vzbouřila diktátu Kyjeva a vyhnala armádní náboráře i z vedlejších vesnic. Život obyčejných Ukrajinců se neustále zhoršuje, skokové navyšování cen, snižování platů, propouštění, obecné vyčerpání bratrovražednou válkou je cítit v každém ukrajinském městě.


Začátkem tomu všemu bylo hnutí Euromajdan, které svrhlo zkorumpovanou vládu bývalého prezidenta Janukovyče. Roznětkou k tomu bylo jeho lavírování mezi asociační dohodou Ukrajiny s EU a sblížení s Ruskem. Euromajdan bylo převážně maloburžoazní hnutí, které vidělo ve sblížení s EU možnost větší prosperity pro Ukrajiny, motivací mnoha lidí bylo motto „Na západě se mají lépe.“


Toto hnutí tudíž nijak nesměřovalo k tomu, aby svrhlo kapitalismus, ba naopak. Chtělo mu dát jenom nový punc a začít od začátku.


Naproti tomu se zrodilo převážně na jihovýchodě Ukrajiny hnutí Antimajdan, které je silně zakořeněné mezi pracujícími. Začalo se rodit již před anexí Krymu Ruskem, ale významu na jihovýchodě nabylo až po krymských událostech. Kdy se hnutí dostalo organizačně na takovou úroveň, že na Donbasu vyhlásilo vlastní republiky. V hnutí bylo zapojeno mnoho proudů, obyčejní lidé – naštvaní na dění v Kyjevě, velkoruští nacionalisté, monarchisté a další reakcionáři, ale dozajista jich není tolik, co komunistů a antifašistických militantů, kteří mají velmi silný vliv na celé toto hnutí.


Musíme si uvědomit, že již není v zájmu Putina a ruské oligarchie nějak pomáhat donbaskému lidu v jeho boji proti genocidě organizované Porošenkem a západním imperialismem. Donbas není až tak strategickou oblastí, která by měla Putina interesovat. U Krymu tomu bylo naopak a Rusko tam mělo své velmocenské zájmy. Proto jsou v nynějším stavu donbaské republiky ponechány v boji osamocené. Avšak není tomu tak docela. Mezinárodní komunistické a antifašistické hnutí rozjelo mohutnou kampaň na podporu boje Donbasu a celé Ukrajiny proti fašismu a imperialismu.


Dokonce se organizují mezinárodní brigády dobrovolníků, kteří chtějí aktivně proti fašismu bojovat se zbraní v ruce. Hnutí pracujících však má před sebou velmi nelehkou zkoušku. Kromě sílících ukrajinských fašistických tendencí se musí vypořádávat s ruským nacionalismem a vlastní reakcí uvnitř republik a diktátu Moskvy. Na mezinárodní scéně se nám nadále organizují skupiny velkoruských nacionalistů, stalinistů a takzvaných „komunistů“, kteří spatřují Putina a Rusko jako ohromnou sílu v boji proti fašismu. Jsou naprosto vedle… Žádný buržoazní stát nemá zájem na tom, aby na Donbasu započala proletářská revoluce a tamní lid okusil opravdovou svobodu a Putin to nechce o nic víc.


Hnutí pracujících je v tomto boji proti kapitalismu a fašismu samo, ale to není důvod k obavám, to pracující hýbou světem. Bez nich se svět zastaví. Opravdovou zbraní pracujících je internacionalismus.

Musíme si vybrat. Socialismus, nebo barbarství! A socialismus je buď internacionální, nebo žádný.


Na tomto stanovisku se shodla drtivá většina zúčastněných. Diskuze se však neomezila jen na téma Ukrajina, ale nabrala mnohem více obecný charakter postupu proti kapitalismu a pokračovala na jiných místech a ve volnější atmosféře až do večera.


Tímto chceme poděkovat všem účastníkům a sympatizantům za účast! Doufáme, že byla naše přednáška užitečná a navnadila Vás k účasti na dalších našich aktivitách.

3 zobrazení