Vyhledat
  • IMT

Povstalecký hněv zmítá Spojenými státy

Policejní vražda George Floyda - neozbrojeného černého muže, který byl zatčen čtyřmi policisty v Minneapolis a následně mu jeden z nich klečel na krku, dokud nevydechl naposledy - rozpoutala napříč celou zemí vlnu protestů, které se v mnoha městech vymkly kontrole. Po vraždách Ahmauda Arberyho a Breonny Taylor posloužila smrt George Floyda jako poslední kapka, kterou přetekl pohár frustrace a uvolnila se vlna tsunami nahromaděného vzteku na všechnu nespravedlnost v americké společnosti. Nevyhnutelné spustila náhoda - ačkoli Floydova vražda rozhodně nebyla žádnou nehodou.

V Minneapolis použila policie protipovstalecké zbraně (slzný plyn, zábleskové granáty atd.) proti pokojným protestujícím, což ze strany demonstrantů pouze vyprovokovalo již ne tak pokojnou odezvu. Nakonec museli policisté evakuovat budovu třetího policejního okrsku (kde byl zaměstnaný Derek Chauvin, Floydův vrah) tváří v tvář rozhořčenému davu, který následně budovu zapálil. Výjevy ze stanice prchajících policistů a ujíždějících policejních aut připomínali evakuaci americké ambasády v Saigonu. Ozbrojené složky amerického kapitalismu byly nuceny utíkat, aby si zachránily holý život.



Po pěti nocích masových protestů v Minnesotě byl starostou zaveden zákaz vycházení, který byl protestujícími ovšem okamžitě porušen. Došlo i na žhářství a rabování - existují ovšem jasné důkazy, že to bylo z velké části iniciováno policisty v přestrojení a pravicovými extremisty ve snaze ospravedlnit tvrdší metody potlačení protestů. Před budovou páteho policejního okrsku se shromáždil dav a vyhrožoval i jejím zapálením. Tuto budovu aktuálně střeží barikády a ozbrojené policejní složky ze střechy.

Národní garda a státní policie se v ulicích Minneapolis snaží vynucovat zákaz vycházení a získat kontrolu nad situací. Guvernérem Minnesoty bylo nejdříve povoláno 500 členů Národní gardy, to se postupně zvedlo až na 1700. Imigrační a pohraniční kontrola užívá sledovacích dronů k zisku informací o průběhu protestů.

https://twitter.com/i/status/1266420053580398595

(odkaz na video)


Ačkoli Minnesota zůstává epicentrem, protesty se rozšířily do minimálně 22 dalších měst. Jednadvacetiletý muž byl v Detroitu zastřelen v autě, pravděpodobně členem pravicové civilní stráže. V New York City došlo ke střetům s policií, když demonstranti porušili zákaz shromaždování kvůli koronaviru a v Brooklynu vzplanul policejní vůz. Kalifornie uzavřela dálnice v Oaklandu, San Jose, Los Angeles a demonstranti zde cílili své útoky na vozy policejních hlídek.

I v Atlantě došlo na zapalování policejních aut, byl vyhlášen nouzový stav a v ulicích nasazena Národní garda. Ke střetu policie a demonstrantů došlo před budovou CNN, ve které se rovněž nachází správa policejního okrsku. Ve Washingtonu došlo k dočasnému uzavření Bílého domu a od sobotního rána docházelo ke střetům protestujících s tajnou službou. V Phoenixu se protestovalo proti vraždě 28letého afroameričana Diona Johnsona, který byl zabit při “roztržce” s arizonským oddělením veřejné bezpečnosti za nejasných okolností.

Podobně se protestovalo v Louisville, a to v reakci na policejní vraždu Breonny Taylor - 26leté afroameričanky, zdravotnice, zastřelené ve spánku ve svém vlastním bytě. Policie šla původně po drogovém dealerovi, který ale v jejím bytě nežil - a jak se později ukázalo, byl již dříve zatčen. Když ozbrojenci neohlášeně vtrhli do Breonnina bytu, její přítel v sebeobraně vystřelil. Policie na oplátku vypálila dvacetkrát a osmkrát z toho trefila Taylorovou. Rozhořčený dav v odpovědi zapálil budovu policejního velitelství.

Nejde o vzpouru, jde o revoluci!

Nedomyšlená a brutální reakce státu pouze přilévá olej do ohně. Vyloženě nešťastnou demonstrací policejního rasismu se stalo zatčení týmu CNN vedeného černým latinskoamerickým novinářem v přímém přenosu, vysílajícím protesty z Minneapolis. Oproti tomu dalšímu zpravodajskému týmu, vedenému bílým mužem, bylo dovoleno dál natáčet. V Louisville se policie nezdráhala použít slzný plyn a gumové kulky, které střílela na novinářku, rovněž v přímém přenosu.

Je důležité zmínit, že demonstrují jak lidé černé tak i bílé barvy kůže - většinou mladí: podobně jako v dobách vrcholu hnutí Black Lives Matter. Ovšem tentokráte je atmosféra mnohem političtější, dokreslována ekonomickou katastrofou, dopadající na životy milionů Američanů. Tehdy probíhaly diskuze, jak policii reformovat: povinné kamery na těle, komunitní dohled a podobně. To ale k ničemu nevedlo a nic nevyřešilo. Poměr policejních vražd neozbrojeného černošského obyvatelstva se dokonce v posledních šesti letech ještě zvýšil. Nyní demonstranti spálili budovu správy policejního okrsku - de facto akt revolty. Organizátoři protestů v Minneapolis křičí: Nejde o vzpouru, jde o revoluci!

Význam tohoto hnutí, a s ním spojená nebezpečí, nejsou vládnoucí třídě neznámé. Jak píše Washington Post: “Tento výkřik, zasazený do širšího kontextu ruku v ruce jdoucí zdravotní a ekonomické krize, by mohl mít stejně velký dopad jako zlomové body historie USA, od narušení hospodářství v rámci Velké hospodářské krize po sociální nepokoje roku 1968.”




Podobné scenérie jistě nejsou v USA na denním pořádku. Budiž odpuštěno všem, kdo by se na videa z protestů podívali bez kontextu a automaticky je zařadili do Chile, Libanonu nebo Alžírska namísto nejsilnější imperialistické mocnosti světa. Co zde pozorujeme je zážeh odpalující nálož dlouho akumulovaného vzteku, podpořeného krizí pandemie koronaviru. Jako přirovnání poslouží například arabské jaro, odstartované upálením Mohameda Bouaziziho v Tunisku, které uvolnilo léta zadržovaného hněvu na mnohá bezpráví v celé blízkovýchodní oblasti a severní Africe.

Buržoazní tisk hbitě dokumentuje destrukci majetku a rabování ve snaze otočit veřejné mínění proti demonstrantům. Starosta Minneapolis Jacob Frey se vyjádřil obzvlášť urážlivě a pokrytecky slovy: “Není čestné spálit své vlastní město. Není nic ctihodného na rabování.”

Jenomže organizovaná dělnická třída vyjadřuje s protestujícími solidaritu. Například minneapolisská unie řidičů autobusů odmítla s policí spolupracovat a poskytnout jim své vozy k převozu zatčených demonstrantů. Ke stejné věci došlo v New Yorku, kde řidič autobusu opustil vůz poté, co mu bylo přikázáno se zatčenými odjet.

Hořlavý materiál

Prezident Trump jako obvykle pouze přilévá olej do ohně. V průhledném pokusu o vybičování své základny reakcionářských voličů před volbami vyjádřil podporu policejním složkám. Demonstranty na Twitteru označil za “násilníky” kteří “zneuctívají vzpomínku George Floyda”. Dodal, “když začne rabování, začne se střílet”, čímž citoval Waltera Headleyho, známého rasistu a tehdejšího šéfa miamské policie, který toto prohlásil v roce 1967.


Nejde o plané vyhrožování. I před tím, než pandemie koronaviru převrátila svět naruby, připravovala se americká vládnoucí třída na občanské nepokoje pramenící z prohlubující se krize kapitalismu. Využije všech možných prostředků - ať už zákonných nebo protizákonných - aby se udržela u moci. Mimo policejní brutalitu například násilí vůči protestujícím ze strany pravicových extremistů, jako k tomu došlo ve výše zmíněném případu vraždy v Detroitu.

Na zvláštní příkaz Pentagonu byl na několika armádních základnách vyhlášen stav pohotovosti. Příslušníci armády z Fort Bragg v Severní Karolině a Fort Drum v New Yorku jsou připraveni k nasazení do čtyř hodin. Umožňuje to zákon o povstáních z roku 1807, který dává prezidentovi moc nasadit federální vojsko v kterémkoli ze států za účelem potlačení “povstání, domácího násilí, protiprávního shromáždění nebo protistátní konspirace.” Dosud poslední využití tohoto práva zaznamenalo povstání v Los Angeles, vyvoláno zproštěním viny policistů, kteří brutálně zbili Rodneyho Kinga.

Ale místo aby je srazil na kolena, bič kontrarevoluce často žene lid kupředu, jak nám dokazují povstání v Chile, Kolumbii, Libanonu a podobně, která se světem prohnala minulý rok.

Je třeba si připomenout, že během Republikánského Národního Shromáždění roku 2008 v St. Paul v Minnesotě bylo proti demonstrantům nasazeno na 50 tisíc policistů z celé země, a ani to nestačilo. Vládnoucí třída nemá dostatek policejních ani armádních jednotek pro zadržení celé země.

Fakt, že byl Derek Chauvin (policista zodpovědný za vraždu George Floyda) zbaven funkce a obviněn z vraždy 3. stupně, demonstranty ani v nejmenším neuklidnil. Nespokojené masy lidí existovaly dávno předtím. Problémem nejsou dvě nebo tři shnilá jablka v košíku, ale celý od základů shnilý systém.

Nestačí, že byli Floydovi vrazi zbaveni funkce a jeden z nich obviněn. Pro dosažení skutečné spravedlnosti pro všechny vykořisťované a mučené tímto systémem musí být kapitalisté zbaveni vlastnictví výrobních prostředků. Dělnické hnutí by se mělo k protestujícím přidat a společně dospět k organizovanému celku. Co potřebujeme, je plán boje za transformaci společnosti od kořenů. Jedině socialistická revoluce



Preložila súdružka Evža