Vyhledat
  • IMT

Peletkový podraz a konopný program

Kateřina A., Mirko H.


Při současných kotlíkových dotacích si velmi mnoho našich občanů pořídilo nikoliv skvělý kotel na dřevoplyn ani výhodné tepelné čerpadlo, nýbrž nový kotel na peletky. Velmi jsem se tomu divila, protože ještě někdy okolo roku 2010 nebylo na našem území v podstatě možno dostatek peletek pro velkoodběr sehnat. Resp. nebyli domácí výrobci, byli jen dovozci. Již existovali domácí výrobci strojů na peletky, ale jejich výrobní programy byly v plenkách: neměli ani vyrobeny podklady jako bližší technické specifikace pro obchodní korespondenci. Jen nahrubo tři, čtyři údaje a cenu stříleli od oka, nejlépe s vidinou vydělat majlant na jediném prodaném stroji. A ten stroj existoval jen v návrhu na papíře nebo jen v prototypu a převážně šlo jen o výrobu peletek z pilin, myslím, ještě nikoliv z biomasy, případně šlo o stroj na dřevní štěpku.


V Čechách mezitím producenti biomasy ověřovali, že výhodné by bylo pěstovat šťovík (stroje na jeho zpracování byly jen v podobě hobby, nízkovýkonné, a nikoliv v podobě pro vážně míněnou strojírenskou výrobu), iDnes pro změnu upozorňovala, že ze zkoušených plodin se energetickou výtěžností a optimálními vlastnostmi jako nejvhodnější k použití osvědčilo proso prutnaté.


Odkud však pocházejí peletky dnes: Společnost – říkejme jí „Ekologické plodiny mezinárodní“ – mne upozoruje na výdělek podobný výnosům z hedgeových fondů při investici do jejich programu inztenzivního pěstování speciálního bambusu na místě původních tropických pralesů. Za den naroste o 121 cm. Tomu nemůže česká výroba jen tak konkurovat, ani kdyby byla zajetá. Dlužno podotknout, že tropům toto neprospívá, vyčerpává to půdu a plíce planety sice dýchají, ale jen do amputace, jež přichází s přesnou pravidelností. S ekologií to nemá nic společného, jde o drancování cizích zemí – a pak, jde o ten starý známý uhlíkový cyklus, kdy se uhlík z CO2 nejprve pohřbí do dřevní hmoty, aby se v příštím cyklu z ní uvolnil hořením. No, ale dejme tomu, že není již ani uhlí ani plyn, které ale dosud jsou! (Dobrá, dobrá, souhlasím, nemáme právo spotřebovat zdroje, jež tu jsou pro další generace, můžeme je nechat potomkům, jistě najdou nějaké speciální využití!) A pozor, peletkami se netopí zdaleka jen v domácnostech – v Holandsku, Dánsku a jistě i jinde se jimi topí naveliko v elektrárnách!


Bohužel tato peletková agenda nemá s ekologií společného nic než to, že byla prosazena zelenými organizacemi. Nyní tedy pod taktovkou dotační politiky budou dále drancovány tropické pralesy. Pokud tomu neuděláme šmitec. Směrnice pro zpřísnění dovozu vzácných tropických dřev (teak, mahagon, eben, palisandr aj.) EU (vyžadování certifikátu šetrného lesnictví, tzv. Forestal Stewardship Program) s tím totiž nehnou. Bambusová plantáž není les se svými spodními patry a tlejícími zbytky vytvářejícími novou půdu a hnojivo pro další generace, nejsou tu zvířata, je tu chemie. Ekologické by bylo, kdyby si každý zájemce mohl instalovat tepelné čerpadlo. Ale tady je zádrhel, je nutný tepelný spád – a kdo neví, jakou teplotu má v různých hloubkách, může se šeredně seknout. Každý má také jinak velký dům s odlišnými izolačními schopnostmi, a tak je třeba buď mít zaplacené první vrty samostatně a svépomocí, nebo neznáte předem konečnou cenu. A to je dotační problém. A neznají-li lidé výši konečné ceny, pak platí nadměrně.


Z existence intenzivních bambusových plantáží zároveň bohužel nelze odvozovat nízkou cenu peletek v budoucnosti. Jednak investoři mají svá očekávání zakotvená i smluvně, jednak zákon spekulace určuje cenu pelet na našem území jako maximální možnou – tedy takovou, jakou udává marginalita či neexistence domácích výrobců pelet (zejména těch z jiných materiálů než dřevo), kteří by byli levnější.


Pokud bychom si řekli, že v biomase chceme být ekologičtí, pak by bylo vhodné uvažovat také o konopí, kterýžto program Piráti skvostně zabíjejí záměnou slova konopí za slovo marihuana. (Ačkoliv marihuana nevytváří závislost, je branou k dalším drogám – po čtrnácti dnech se ztrácí její psychoaktivní účinek a obnovuje se až po určité době, vinou bažení (objev Karla Nešpora) však její uživatel hledá náhradní drogu. Tedy – pokud marihuanu, tak pro pacienty, ne však za peníze, ale zdarma jako na Benátsku.) Ne, není mravné prodávat marihuanu okolí. Hektar konopí za rok vyprodukuje tolik dřevní hmoty jako hektar průměrného lesa za třicet let.


Nutno podotknout, že konopí má také obrovské využití ve stavebnictví, textilním průmyslu a v materiálové technice. Vznikají z něj skvostné high-tech materiály – v minulosti jste se zde dočetli o návrhu lehké kapoty pro auto Eolo. Neopomenutelná jsou využití marihuany pro léčebné účely. Je to takřka univerzální bylina, prověřena je mmj. i pro léčbu rakoviny.


A tak konopný program stále stojí za úvahu! Ovšem bez pirátské deviace cpát do populace marihuanu, co se jen do ní vejde!

9 zobrazení