Z dopisu Karla Marxe, poslaného 9. dubna roku 1870, svým spolupracovníkům Sigfriedu Mayerovi a Augustu Vogtovi, do Spojených států.
"Vzhledem k neustále narůstající koncentraci nájemného vlastnictví, Irsko neustále posílá svůj vlastní přebytek pracovní síly na anglický trh, a tím stlačuje dolů tamní mzdy, a snižuje materiální a morální pozici Anglické pracující třídy.
A to nejdůležitější ze všeho! Každé industriální a obchodní centrum v Anglii nyní obsahuje pracující třídu rozdělenou do dvou vzájemně nepřátelských táborů, na anglické proletáře a irské proletáře. Běžný Anglický pracující nenávidí Irského pracujícího jako svého konkurenta, který snižuje jeho životní standardy. Ve vztahu k Irskému pracujícímu se považuje za člena vládnoucího národa, a tím se stává nástrojem Anglické aristokracie a kapitalistů proti Irsku, čímž posiluje jejich nadvládu nad ním samotným. Vítá náboženské, společenské a národní předsudky proti Irskému pracujícímu. Jeho postoj k němu je stejný jako postoj „chudých bělochů“ k černochům v dříve otrokářských státech Spojených států. Ir mu oplácí i s úroky svými vlastními penězi. Vidí Anglického pracujícího jakožto komplice, a zároveň jakožto hloupý nástroj Anglické nadvlády nad Irskem.
Tyto antagonismy jsou uměle udržovány při životě, a zintenzivńovány novináři, knězi, magazíny, zkrátka všemi prostředky, které má vládnoucí třída k dispozici. Tento antagonismus je tajemstvím impotence Anglické pracující třídy, navzdory její organizaci. Je to tajemství, skrze které kapitalistická třída udržuje svou moc. A je si toho plně vědoma."