Vyhledat
  • IMT

Join the Party!

Neustále žijeme v přednastavených mezích naší společnosti založené na zisku. Budík – cesta do práce – práce – nákup – cesta domů – večeře – televize – spánek – budík – cesta do práce… A takto stále dokola.


Dnešní společnost nám nenabízí nic jiného, než boj o přežití a strádání. To vše nám je předkládáno v krásně zaobalené verzi, aby nikdo nepojal podezření a nechtěl zpochybňovat naši námezdně otrokářskou společnost.




Stále jsou nám předhazovány „tradiční hodnoty“, řeči o vlasti a národu, rodinné idylce v obchoďáku, bezduché životní styly. Je snad rodinné nakupování, páteční chlastačky, dotykové telefony, značkové hadry a monotónní a špatně placená práce opravdová náhrada lidského života?


Ne pro nás!

Nejsme vlastníky žádného velkolepého majetku, který by za nás vydělával a proto musíme chodit do práce. Většinu dne dřít v práci – prodávat svůj čas a energii (pracovní sílu), abychom si mohli koupit aspoň to minimum na přežití, abychom mohli opětovně po utracení výplaty opakovat celý tento proces znova. Mezitím se třída kapitalistů vyžívá v orgiích marnosti a plýtvání. Ale pouze díky tvrdé práci třídy pracujících se současná společnost hýbe. Bez pracujících se nevyrobí žádné nové auto, neupeče se chleba…


Konec námezdní práci!

Práce, jako většina ostatních činností a vztahů dnes, je nám odcizená, neovládáme ji. Je to náš prostředek jak dostat výplatu. Je pouhým zbožím, které prodáváme kapitalistům. To kapitalisté skutečně ovládají naši práci a mají z ní zisky. My pouze pracujeme do úmoru a nemáme nad touto naší činností skoro žádnou kontrolu.

Proto musíme eliminovat námezdní práci, která je základem všeho vykořisťování!


Proti vězení současné společnosti

Naše práce nyní neslouží k bezprostřednímu naplnění potřeb našich a potřeb ostatních. Životní potřeby nám zprostředkovávají mzdy (peníze). Odcizené jsou nám tedy i plody naší práce, ty patří kapitalistům, jak jsme již psali výše. Odcizená je nám však celá společnost a její vztahy, struktura, vzdělávání… Diktatura kapitálu tedy existuje i mimo naše pracoviště. Je naprosto všudypřítomná a určuje to, jak prožíváme naše volno, na které se vždy tak těšíme. Máme jen pramalý vliv na naše životy. Kapitál určuje, jak se stravujeme, bydlíme, bavíme se a milujeme.

Musíme proto bojovat proti kapitálu ve všech sférách lidského bytí. Kapitalismus nás uzavírá do obrovského vězení své továrny a dělá z nás své dojné krávy.


Proti kapitalismu!

Naše práce není obyčejné zboží. Jako jediné – má možnost tvořit novou a větší hodnotu než má sama. Kapitalisté nás vykořisťují tím, že platí pouze naši pracovní sílu, naše výrobky už jsou tedy jejich nadhodnota, kterou buď znovu investují do reprodukce kapitálu, nebo jej hromadí. Kapitál je naše práce ztělesněná ve věcech, které jsou naše zhmotněná energie a čas. Cílem kapitalismu je zisk a hromadění a množení kapitálu. Nějaké lidské potřeby jdou stranou. Výroba je uspokojuje do takové míry, dokud je to pro kapitál výhodné.

V kapitalismu nikdy nedosáhneme plné zaměstnanosti, protože kapitalismus potřebuje svou rezervní armádu nezaměstnaných. Potřebuje levnou pracovní sílu. Mezitím se nás snaží rozeštvat proti sobě kvůli odlišnému náboženství, rase, etnicitě. Abychom zůstali nejednotní a tudíž pro kapitalismus neškodní.


Proti rasismu, útlaku a válce!

Stavíme se proti všem formám vykořisťování a útlaku, ať už na základě sexuální orientace, rasové příslušnosti, pohlaví atd. Všechny tyto formy útlaku, se staly součástí kapitalistické dělby práce. Ideologie, jež se nás pozitivně snaží ztotožnit s tím, že je někdo Čech, Rus, Vietnamec, žena, homosexuál, jsou pouze nástrojem jak identifikovat pracující s kapitalismem. Pracující však sami v sobě obsahují rozpor, který tyto ideologie smete. Pojí nás něco silnějšího než jazyk, barva kůže… Je to naše třída! Proto se stavíme proti rasismu a vší diskriminaci a imperialistickým válkám pro zisk!


Proti sociáldemokratismu, stalinismu a anarchismu!

Již mnohokrát v minulosti jsme byli svědky toho, jak se organizovaní pracující stali obětí svých vůdců, kteří se raději zaprodali, než aby bojovali za lepší společnost. Tak se stalo na příkladu zrady sociálnědemokratických vůdců při revoluci v Německu na konci 1. světové války. Dalším příkladem je thermidor Stalinova režimu v SSSR, který měl za následek konec demokracie a likvidaci veškeré opozice. A konečným příkladem je zrada vůdců CNT, kteří kázali o anarchismu a sami pak utvořili lidovou frontu se stalinisty a liberálními kapitalisty.

Cestou k osvobození není ani sociální demokracie, ani stalinská byrokracie a anarchistický marasmus, ale demokracie pracujících. Sociální demokracie nám proklamovala, že socialismu můžeme dosáhnout „postupnými krůčky“, nyní končí tím, že chce dát kapitalismu jen lidštější podobu, ale jeho vykořisťovatelskou podstatu ukončit nechce. Stalinistická byrokracie nám též prokázala, že je neschopná dosáhnout socialistické společnosti svými brutálními metodami, navíc, není ani v zájmu byrokracie vytvořit nějakou svobodnou socialistickou společnost, když by elity byrokracie měly ztratit své výhody. Anarchisté naopak nechápou, že nemohou jen tak živelně zrušit stát a s ním všechno vykořisťování, pokaždé když se o to pokusili, stálo to život mnoha pracujících. Stát pracujících bude diametrálně odlišný od státu kapitalistického, bude spíše polostátem a postupně prorůstat do společnosti a nakonec odumře a zmizí.


Za svobodnou společnost!

Jak však těchto plánů dosáhnout? Metody, jak dosáhnout svobodné socialistické společnosti nám jsou známi již po mnoho let. Jen vědecké metody marxismu nás mohou osvobodit z kapitalistického otroctví. Samozřejmě, mnoho ideologů a filosofů se snažilo marxismus vyvrátit, přepracovat, špinit… Ale ani jednomu se to nepovedlo. Marxismus nám dal mocné zbraně poznání, díky kterým můžeme správně analyzovat a vyhodnotit dění v naší společnosti a na základě toho jednat. Úhelnými kameny marxismu jsou dialektický a historický materialismus. Dialektický materialismus nás učí, že vše co existuje, se pohybuje a mění a že veškerý pohyb je produktem a vývojem hmoty, která byla prvotní před vědomím a dále, že veškeré bytí se skládá z boje protikladů. Historický materialismus nám dává nahlédnout do minulosti naší společnosti a ukazuje, že historie společnosti je historií vývoje výrobních vztahů a neustálý boj mezi utlačovanými a utlačovateli.

Co tak moc odlišuje marxismus od ostatních ideologií je, že stojí plně na straně vědy a nevytváří si iluze o skutečnosti. Naopak, na základě objektivních faktů a vědeckých poznatků formuje své názory, to žádná jiná ideologie zatím nedokázala. Marxismus je věda, věda revoluce. Nedílnou součástí marxismu je též politická ekonomie. Politická ekonomie je v nejužším smyslu vědou o zákonech, které ovládají výrobu a směnu životních hmotných prostředků v lidské společnosti.

Marxismus je učení: monistické – protože uznává jednu podstatu světa, tedy přírodu – hmotu. materialistické – protože považuje hmotnou skutečnost za prvotní vůči vědomí. dialektické – protože uznává vnitřní rozpornost a univerzální souvislosti všeho. ateistické – protože odmítá existenci nadpřirozených bytostí, jež jsou jen výplodem vědomí člověka. evolucionistické – protože uznává vývoj hmoty i společnosti vlastními vnitřními silami. optimistické – protože chápe tendenci přírody rozvíjet se převážně směrem ke složitějšímu, dokonalejšímu a předpokládá poznatelnost existujícího. sociálně ekonomické – protože se zabývá především základními vztahy ve společnosti, vznikajícími z hospodářské činnosti člověka a jejími důsledky pro jednotlivce i společnost. humanistické – protože jeho východiskem i cílem je všestranné osvobození člověka. otevřené – otevřené všem poznatkům skutečné vědy, odmítající pouze iluze a omyly, které jsou do něho v rozporu s vědou zanášeny.


Za organizaci pracujících!

Chápeme, že k nahrazení kapitalismu sociálně spravedlivější společností je nutná organizace pracujících, jež bude sloužit jako avantgarda při jejím přerodu. Taková organizace však nevznikne sektářským budováním maličkých sekt, ale tím, že se budeme organizovat v masovém hnutí pracujících, tradičních stranách pracujících a odborech a uvnitř těchto struktur budovat marxistickou základnu pro přerod společnosti. Musíme být světlem na konci tunelu pro pracující, kteří tápou a hledají zastání a chtějí lepší život pro sebe i ostatní. Musíme se neustále organizovat, vzdělávat, diskutovat a agitovat. Přerod společnosti v socialismus je běh na dlouhou trať a není ani nijak jednoduchý. Zaměř se na to, co se ti nelíbí ve svém okolí, jsi student a přijde ti nefér situace ve školství? Máš pravdu! Vzdělání není zboží, ale lidské právo! Jsi pracující a sdírají tě z kůže? Práce nás má naplňovat, ne týrat! A tak stejně u seniorů, nezaměstnaných, žen a menšin. Máme svá práva a to si musíme uvědomit a bojovat za ně! Organizujme se, publikujme, debatujme, demonstrujme a stávkujme, abychom dosáhli společnosti, která odstraní námezdní práci a odstraní peněžní vztahy ze všech aspektů našich životů, odstraní rozdíly mezi prací a volnem, městem a venkovem a dalších bariér, které nás rozdělují.

Cesta osvobození leží před námi, pojďte touto cestou s námi!


0 zobrazení