„Lidstvo má jen dvě alternativy: Socialismus nebo barbarství!“
-Rosa Luxemburgová
Neustále je nám předhazováno, že vegetariánství bylo cosi tabuizované v SSSR. Ale co je pravdy na těchto tvrzeních?
Je nutno se podívat podrobně na historii SSSR, chceme-li se dopátrat skutečnosti. Je pravdou, že jeden z významných členů Staré Gardy, který byl aktivním bolševikem ještě před rokem 1917, vegetarián byl.
Rozhodl se tak na základě své solidarity se zvířaty, jakožto životními formami schopnými vnímání.
Začátkem roku 1914 Lenin v jednom ze svých dopisů píše o jakémsi „mladém, nervózním vegetariánu a bolševikovi.“ Lenin se o něm zmiňuje v přátelském duchu.
Mluvil o Alexandru Iljinovi, který měl přezdívku „Ženevský“ nebo též „Ženevan.“ Protože se prvně do revolučních aktivit zapojil v kruhu ruských emigrantů v Ženevě.
Podle Briana Pierce, který přeložil Iljinovo dílo: Bolševici u moci: Vzpomínky na rok 1918, Iljin „bránil své názory (na vegetariánství) proti Leninově kritice.“ Lenin rád vtipkoval o tom, že Iljin může vyprovokovat odštěpení frakce bolševiků vegetariánů. Z Leninových poznámek z té doby vyplývá, že vegetariánů bylo ve straně daleko víc a o tom vypovídají i svědectví dalších tehdejších členů, ale osudy těchto lidí, bohužel, odvála historie.
Lenin měl Iljina osobně rád pro jeho smysl pro organizaci a disciplínu a oceňoval též jeho smysl pro humor. Tak jej popisovala mnoho jeho současníků.
Podle Pierce „sloužil Zemi Sovětů“ Iljin v šesti hlavních směrech, jako voják rudé armády, administrativní pracovník, historik, diplomat a šachový hráč. My bychom dodali, že též jako bojovník za práva zvířat.
O Iljinovi je též známo, že byl dobrým v matematice a logickém myšlení.
Iljin umírá v roce 1941, ale okolnosti jeho úmrtí zůstávají nevyjasněné. Oficiální verze je, že při napomáhání při zásobování obleženého města byl zabit, když jeho dopravní loď zasáhla bomba Luftwaffe, další zdroje tvrdí, že měl padnout za oběť stalinistickým čistkám, pro jeho kritiku sovětských poměrů po nástupu Stalina k moci, již v časech občanské války v Rusku byl znám, jakožto Stalinův kritik a věčný rebelant proti stranické byrokracii.
Abychom se vrátili k tématu vegetariánství v SSSR. Často jsme svědky toho, že se nám předkládané informace mísí s produkty „rudé hysterie.“ Dokonce se objevují teorie, že bylo v SSSR vegetariánství zakázané, ale takový zákaz by bylo prakticky nemožné realizovat.
Poslední vegetariánská společnost byla uzavřena v Moskvě roku 1929, tudíž až po nástupu Stalina k moci. Vegetariáni za dob Lenina nebyli nijak zvláště perzekvováni, protože k tomu nebyl absolutně žádný důvod. Můžeme v tomto vidět paralelu s tím, jak byl v dobách Lenina povolen rozvod, potrat, homosexualita a toto vše opětovně re-kriminalizováno za Stalina. Nebylo by se čemu divit, protože v dobách stalinismu se v SSSR rozšířila nejedna nevědecká teorie a sovětská věda se stala parodií sama sebe.
Co je dobré si vzít z příkladu Alexandra Iljina? Například to, že boj za práva lidí je neoddělitelně spjat i s bojem za práva zvířat. Že zvířata, stejně jako lidé a celý zbytek planety trpí hrůzami kapitalismu. Revoluce nekončí na našem talíři, jak si to představují mnozí rádoby „ochránci zvířat", kteří odmítají politický aspekt celé věci.
Musíme si uvědomit, že i boj za práva zvířat je bojem politickým a že „apolitickým“ bojem za jejich osvobození nikdy nedosáhneme žádného většího vítězství a už vůbec jejich osvobození.
Svých cílů nedosáhneme individuálním terorismem, ale rozsáhlou společenskou změnou, která je možná se změnou výrobních vztahů a tudíž i změnou materiálních podmínek, které determinují lidské vědomí.
Musíme agitovat, analyzovat a uvědomovat, že jak lidé, tak zvířata v kapitalismu trpí, ne si hrát na maskované mstitele.
Zvířata potřebují socialismus stejně jako lidé.
Musíme být onou pozitivní změnou, světlem na konci tunelu, rozbřeskem z temné noci.
Proti antikomunismu v řadách hnutí za práva zvířat!
Za osvobození všech!