Vyhledat
  • IMT

První republika a kapitalismus



Československá republika vznikla jako liberální demokracie a s tím přinesla i širokou škálu pozitivních změn pro občany. Československá Ústava zaručovala formální rovnoprávnost všem národním menšinám, 10. 12. 1918 u nás byla uzákoněna osmihodinová pracovní doba a 20. 12. 1918 byl zřízen Všeobecný penzijní ústav. Roku 1920 se dočkaly ženy volebního práva, což byl na svou dobu veliký krok vpřed. Například v Británii musely ženy čekat na voličskou rovnoprávnost až do roku 1928, zatímco kanadské právo nepovažovalo ženy vůbec za „osoby“ až do roku 1929.

Skutečnost, že první republika nabízela takovou škálu do té doby nových občanských svobod nebyla dána nějakým velkorysým „rozhodnutím shora“ ale naopak vytrvalým bojem. Prezident Masaryk původně uvažoval, že Československo by mohlo vzniknout jako monarchie. Podle historičky Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Masaryk do roku 1917 věřil, že budoucí Českoslovanský stát by měl fungovat jako monarchie a že na český trůn by mohl nastoupit některý zahraniční princ. Jeden z blízkých Masarykových spolupracovníků Karel Kramář dokonce roku 1914 vypracoval tzv. Slovanskou ústavu, která počítala se vznikem všeslovanské monarchie, jejíž hlavou by byl car.

Proč tedy Československo nakonec vzniklo ne jako monarchie, ale jako liberální demokracie? Historička Dagmar Hájková uvádí, že Masaryk a jeho spolupracovníci si roku 1917 uvědomovaly rostoucí nespokojenost s monarchií. Po celém území budoucího Československa docházelo v průběhu roku 1918 k militantním stávkám a demonstracím a došlo dokonce k pokusům vyhlásit socialistickou republiku. V letech 1918 a 1919 došlo v sousedním Německu a Maďarsku k socialistickým revolucím. Nové vedení republiky se masového socialistického hnutí obávalo[5] a byli nuceni nabídnout řadu sociálních vymožeností jakými byly podpora v nezaměstnanosti, důchodový systém, veřejná ochrana zdraví, dostupné vzdělání a řada dalších.

Nové zřízení dalo občanům bezpochyby řadu dosud nevídaných výhod. I tak byla ale první republika velice rozdílným státem, než jaký známe dnes. V lednu 1919 například stálo kilo vepřového masa 46 Kč, zatímco horník vydělával v průměru 14,86 Kč denně. Na lístek do divadla pracoval dělník 3 dny, na jeden kilogram rýže pět dní. Oproti tomu, ředitel Živnobanky Dr. J. Preis měl oficiální příjem 14 000 Kč/hod.

Mzdy: Československo, 1919 [6]

mladiství a ženy na haldě- 6,11 Kč / den

havíři na povrchu- 12,75 Kč / den

horníci- 14,85 Kč / den

truhláři- 13,70 – 22,00 Kč / den

textilní dělnice- 10.96 Kč – 13,70 Kč /den

Rostoucí cena nemovitostí a nájmů za první republiky vyústila v bytovou krizi a mnoho rodin se ocitlo na ulici. Složení obyvatel nouzových kolonií bylo různé, povětšinou jej tvořili nezaměstnaní, senioři, dělníci ale i lidé s vysokoškolským diplomem. Provedení nouzovek se různilo, někdy zde lidé bydleli ve starých železničních vagónech, jindy v dřevěných chatrčích, které připomínaly spíš vězeňské tábory. Většina takových slumů vznikala převážně ve 20. a 30. letech. Prakticky každá městská čtvrť měla i svou „nouzovku“.


Po celou dobu existence první republiky se lidové manifestace, stávky nezaměstnaných a proti-exekuční boje stávaly terčem policejních represí. Mezi nejznámější případy patřila například střelba do průvodu dětí a mládeže v Radotíně v roce 1930, která si vyžádala 5 zraněných dětí a střelba do nezaměstnaných dělníků a horníků ve Frýdlantově s osmi zabitými a třiceti raněnými.


24. října 1929 vypukla světová hospodářská krize, která začala kolapsem newyorské burzy. V Československu klesla průmyslová výroba o 40 %. Počet nezaměstnaných byl odhadován na jeden milion. K tomu je třeba ještě přičíst skrytou nezaměstnanost na venkově a sezonní práce. Sociální podpory v nezaměstnanosti byly mizivé a rodiny nezaměstnaných často trpěly hladem. V březnu a dubnu došlo ke stávkám napříč severozápadními Čechy, která vešla do dějin jako Velká mostecká stávka.


Poznámky

[5] Masaryk, Tomáš G. „O bolševictví“, (pamflet, poprvé vyšlo ve francouzštině v Ženevě r. 1921, české vydání z roku 1990)

[6] Kárník, Zdeněk „Vznik, budování a zlatá léta republiky 1918-1929“ (Libri: 1995)

#19182018

0 zobrazení