Žijeme v Evropě rozdělené mezi dva imperialistické bloky. Jeden pod taktovkou EU a nucené spolupráce s USA, do kterého spadáme i my. A druhý naopak v rámci ruského imperialismu, za kterým stojí (nejen) ruská oligarchie. Oba tyto bloky spolu na území našeho světadílu soupeří, zatímco média se nám snaží tento střet ukázat ve světle „boje civilizací“, kde nás chce zlé putinské Rusko napadnout a zotročit. Jaký by v tom ale byl rozdíl oproti současnému vykořisťování ze strany evropské a americké buržoazie? Změnila by se vlajka a tváře. A vykořisťování by zůstalo stejné. Pro obyčejného pracujícího člověka by se nezměnilo nic.
Mnoho podporovatelů konvoje nám tvrdí, že s NATO máme zaručenou „nezávislost a svobodu.“ Nemůžou být dál od pravdy. Právě díky NATO a EU jsme se stali satelitem evropské buržoazie.
Stále nám opakují, že žijeme ve svobodné a demokratické společnosti. Jak bláhově to zní v porovnání se skutečností! Stává se očividným, že vláda ČR je pouhou loutkou v rukou zahraničního velkokapitálu. Je nám dávána iluze svobodné volby, ale ve skutečnosti o našich osudech rozhoduje malá skupina nikým nevolených kapitalistů.
Jinak by tomu nebylo ani kdyby se ČR dostala do ruské sféry vlivu. Rusko je dnes státem naprosto odlišný od dob SSSR, státem plným sociálních nerovnosti, korupce a kriminality, zkrátka typický kapitalismus dnešních dní. Různí liberálové nám ale ani přesto nepřestanou tvrdit, že je Rusko v podstatě stále Sovětským svazem. Takoví lidé by se měli prvotně podívat na vlastnické vztahy v SSSR a v současném Rusku. Současné Rusko chce pouze imperialisticky rozšířit svou sféru vlivu nad státy, které by mohlo využívat pro odbyt a ekonomické zotročení. Příkladem tomu budiž nedávno anektovaný Krym.
Význam průjezdu konvoje je čistě propagandistický, má ukázat vojenskou sílu, ale spíše obyčejným lidem než Rusku. Ukázat jim, kdo je tu opravdovým pánem a to, že reálně vůbec nezávislou zemí nejsme. Proč by se jinak tak okatě a exhibicionisticky celá akce připravovala? Průjezd konvoje také odhalil neschopnost české radikální levice a poukázal na její dezolátní stav a obecně neschopnost se této imperialistické maškarádě postavit.
Často nám byla předhazována posloupnost mezi roky 1938 a obsazením naší země nacisty, rokem 1968 a potlačením Pražského jara intervencí vojsk Vašavské smlouvy a současným průjezdem konvoje.
O letech 1938 a 1968 bychom mohli popsat desítky stránek, ale ačkoli to pro někoho byla stejná okupace zahraničními vojsky, šlo o něco naprosto odlišného. Srovnávat tyto události je svým způsobem nesmyslné. USA nás dnes nemusí vojensky okupovat, mají k tomu mnohem víc účinných ekonomických pák. Současný průjezd konvoje má jiný charakter než nacistická okupace. Bylo by zapotřebí jiné analýzy k podrobnému vysvětlení charakteru všech tří událostí.
Stigmatem mnoha tzv. „komunistů“ je to, že i oni stále vidí Rusko v čele s Putinem jako SSSR a Putina jako nového Stalina, na kterého mají z nepochopitelných důvodů také pozitivní názor. Právě takoví lidé se u nás většinou chopili iniciativy a šli ven protestovat proti americkému konvoji. Takoví křiklouni se vyvalili na ulice, šli si ve svých bezbřehých iluzích o Rusku s vlajkou RF v ruce vyřvat plíce na projíždějící Američany a na lidi, jež konvoj pateticky vítali.
Bylo to vytloukání klínu klínem, blbosti blbostí. S logikou „oni řvou, musím je přeřvat“ se nikam nedostaneme. Namísto vyvážené analýzy a prodiskutování postupu, jak se bránit průjezdu konvoje, se mnoho lidí realizovalo v nejhloupějších a nejpopulističtějších aktivitách. Jako třeba v postavení se na krajnici s ruskou vlajkou a hulákaní, možnost nechat se všemi médii a odpůrci vyfotit, zesměšnit. Díky takovým aktivitám se ze všech mírových aktivistů stali hlupáci nejhrubšího zrna. Díky takovým Vyvadilům a jim podobným dostala většina hnutí angažujících se proti konvoji nálepku hlupáků a rusofilů. Média navíc stále přiživují propagandu, že „komunisté jdou s Ruskem.“ Opětovně typická lež mainstreamových buržoazních médií. Proč by měl marxista podporovat kapitalistické Rusko ve své imperialistické expanzi? Z úst většiny zastánců současného režimu se asi doslechneme odpovědi: „Protože proto!“
Jakožto marxisté se musíme onomu mýtu postavit a jednoznačně se vymezit proti imperialismu jak EU a USA, tak i ruskému a jakémukoliv jinému. Není v zájmu pracujících a tedy ani marxistů, aby podporovali vykořisťování dalších pracujících v jiné části světa. Je nesmysl, abychom podporovali své dravce, jež nás vidí jako hloupé stádo ovcí, kterým mohou snadno manipulovat a vnutit mu svou vůli.
Dalším nebezpečím pro pokrokové hnutí může být i to, že různé „komunistické“ a „levicové“ kruhy se zaplétají v pro-ruských iniciativách do aktivit nacionalistů, fašistů. Často to dochází až do absurdních podob xenofobie a dokonce i antisemitismu. Můžeme být svědky různých diskuzí o „illuminátské světovládě“ nebo i „spiknutí světového židovstva!“ Tato pomatenost v hlavách mnohých rádoby „komunistů“ je z části určitě dána i stalinskou degenerací reálného socialismu u nás.
Je důležitým úkolem šířit i v řadách levicových hnutí povědomí o tom, že fangličkářstvím na náměstích nebo podél cest ničeho nedosáhneme. Nejdůležitější zbraní v boji proti útlaku jsou vědomosti, nikoliv exhibicionismus a křiklounství.
„Bez revoluční teorie, nemůže být revolučního hnutí“, pravil klasik před mnoha desetiletími a jeho slova jsou platná dodnes.
Musíme uvědomit masy o tom, že svobodu nenalezneme ani v jednom z imperialistických táborů. Svoboda na nás čeká až se svržením kapitalistického systému, který je nadále vězením pracujících.
Ani Rusko, ani USA, ale proletářský internacionalismus! Svobodu získáme tím, že si uvědomíme naše třídní zájmy a budeme za ně bojovat. Nesmí nás dělit národnosti, řeč ani víra.
Pracující celého světa mají úlohu postavit se kapitalistickému útlaku a osvobodit naši planetu od imperialistického vykořisťování.