Vyhledat
  • IMT

Československo: související otázky

Aktualizace: úno 9

Ted Grant

Překlad T.M.


Již týdny světová buržoazie naříká kvůli opatřením zavedeným proti buržoazii v Československu. Metody stalinistů jsou přirovnávány k hitlerovským praktikám. Tato propaganda je skrz naskrz prosycena kapitalistickým pokrytectvím. Nejsou to násilné metody se kterými nesouhlasí. Nejen, že omlouvají, ale aktivně pomáhají teroru řecké reakce, která má za cíl ustanovit polofašistický režim. Podobně dříve omlouvali praktiky Hitlera a Mussoliniho a pomáhali jim proti dělnické třídě.




Stalinisté nedali a nemohli dát marxistickou odpověď buržoazii. Předstírají, že změny byly provedeny v ʼsouladu s ústavouʼ. Toto vneslo ještě větší zmatek do řad pracujících, kteří věděli, že tato stanoviska neodpovídají realitě. Tyto změny byly uskutečněny za účasti a pomoci dělnické třídy. Demonstrace ozbrojených dělníků na ulicích přesvědčily buržoazii, že odpor je marný. Byla to tato hrozba síly, která pomohla klidné změně.


Českoslovenští dělníci a rolníci bez pochyby z celého srdce podporovali tuto změnu, pro její pokrokový obsah. Dělníci nemohli jinak, než podporovat tyto změny: znárodnění důležitých podniků, které od masového hnutí v roce 1945 zůstaly v soukromých rukou, 70% všech tiskáren, celý chemický průmysl, celý chladírenský průmysl a veškeré budovy v nichž je zaměstnáno nad 50 osob, všechny velké hotely a veškerý velkoobchod. V žádném odvětví obchodu nebo průmyslu není povoleno soukromé vlastnictví firem zaměstnávajících víc než 50 zaměstnanců.Oficiálně byl zaveden monopol v zahraničním obchodu.


Rolníci stáli pevně za těmito reformami. Přesto stalinisté neudělali to samé co ruští Bolševici, jmenovitě znárodnění půdy a její svěření do rukou rolníků, namísto toho ji dali rolníkům, jakožto jejich soukromý majetek.


Trocký o okupovaných územích


Toto jsou progresivní kroky, podporované trockisty, a to i přes selhání při znárodnění půdy. Jsou nezbytným ekonomickým základem dělnického státu. K provedení těchto změn byli stalinisté donuceni vyvolat iniciativu a tlak proletářských mas. Jak Trocký podotkl v roce 1939, když předpovídal pravděpodobný vývoj po Stalinově invazi do Polska:


„Nicméně je nejpravděpodobnější, že na územích, které se mají stát součástí SSSR, moskevská vláda vyvlastní velkostatkáře a zestátní výrobní prostředky.Tato varianta je nejvíce pravděpodobná ne proto, že by byrokracie byla věrná socialistickému programu, ale proto, že nechce a ani není schopna sdílet moc a privilegia, která dostala se starou vládnoucí třídou na okupovaných územích. Zde se přímo nabízí analogie: Nejdřív Bonaparte zastavil revoluci pomocí vojenské diktatury. Ale když francouzské jednotky napadli Polsko, Napoleon podepsal výnos rušící nevolnictví.Tento výnos Napoleon nevydal ze sympatií k rolnictvu či kvůli demokratickým principům, ale kvůli faktu, že jeho bonapartistická diktatura se již neřídí feudálními nýbrž buržoazními majetkovými vztahy. Stejně tak, jako se Stalinova bonapartistická diktatura nezakládá na soukromém vlastnictví, ale na státním vlastnictví, invaze Rudé Armády do Polska musela přirozeně vyústit ve zrušení soukromého kapitalistického vlastnictví a jeho nahrazení vlastnictvím státním a tak uvést režim na okupovaných územích do stavu odpovídajícího režimu v SSSR.“

„Opatření revoluční svou podstatou - „vyvlastnění vyvlastňovatelů“ - je v tomto případě uskutečňováno militaristicko-byrokratickou cestou. Výzva k aktivitě mas na novém území – a bez takové výzvy, i když velice opatrné, není možné vytvořit nový režim – bude nepochybně později nevybíravě potlačena policejními opatřeními, aby byla zajištěna převaha byrokracie nad probuzenými revolučními masami…“ (SSSR ve válce, září 1939).


Po užití nátlaku dělníků k odstranění kapitalistické třídy se stalinisté postupně zbaví všech elementů dělnické kontroly. Rychlost s jakou se to stane bude záležet na odporu československé pracující třídy, jejíž kulturní úroveň v důsledku industrializace země dalece přesahuje kulturní úroveň ruského dělnictva. Stalinisté si každopádně nemohou v Československu dovolit dělnickou demokracii, protože by to mělo nevyhnutelné důsledky na režim v Sovětském Svazu.


Jasně to vyjádřil Douglas Hyde, bývalý redaktor Daily Workeru. V rozhovoru pro Daily Mail řekl:


„Na prvním setkání Kominformy, které se odehrálo na loveckém zámečku ve Slezsku, byl Gottwald obviněn z ,maloburžoazního komunismuʼ, protože se snažil vypracovat politiku, která by brala v potaz československé tradice západní kultury a svobody“.

„Gottwaldovou ideou bylo vybudovat komunismus vyhovující jeho zemi, tudíž odlišný od Ruska. Ale s Ruskem za zády věděl, že nemá cenu se hádat, a události v Praze odhalily, jak hluboce byl nucen pokleknout.“


Cítíc tlak dělnictva se Gottwald obává budoucích výsledků takového směřování.


Budoucnost akčních výborů


Krátce po událostech v Československu vydaly vládní orgány prohlášení o omezené roli akčních výborů. Telegraph z 6. března hlásí: „Existují určité náznaky obav ústředí z neomezených aktivit místních akčních výborů. Ústřední akční výbor vydal nařízení všem ostatním výborům zdržet se čistek v armádě. Na příště budou všechny „pokusy o puč“ hlášeny přímo Ministerstvu národní obrany.“


Alexej Čepička, komunistický ministr spravedlnosti v nové Gottwaldově vládě, prohlásil: „Akční výbory nejsou druhou mocí. Je jejich posláním získávat lidovou podporu pro akce vlády v zájmu obrany státu.“ Československé úřady zásadně rozdělily akční výbory zřízené dělníky a rolníky a ty, jmenované politickými stranami ze shora. Ač jsou nazývané stejným jménem je mezi nimi velký rozdíl. Akční výbor Národní fronty jmenuje všechny funkcionáře různých stran, což je karikatura demokracie.


Jasně ukázali, že akční výbory nebudou hrát stejnou roli, jako sověty nebo dělnické výbory za Velké říjnové socialistické revoluce v Rusku roku 1917. Ruská vláda Bolševiků za Lenina byla založena na sovětech, které byly nejpružnější a demokratickou formou organizace. Byly přímým zastoupením dělníků a rolníků na místní úrovni. Lenin zdůrazňoval, že právě proto nebyly potřebné žádné státní orgány. Dělníci a rolníci měli sami řídit stát. Kvůli zaostalosti Ruska a izolaci revoluce však byly odsouzeni k neúspěchu. V kulturní a industrializované zemi, jako je Československo, může být dříve nastolen skutečný komunistický režim. Dělníci a rolníci mohou sami okamžitě začít řídit stát bez zvláštního státního aparátu, který by byl využíván pro ochranu privilegií.


Parlament, volený na ústavních principech, je mnohem méně demokratický než systém přímé reprezentace na bázi výborů. Parlamentní formu reprezentace lze nejsnáze zbyrokratizovat a vzdálit od lidu.


Ekonomické základny dělnického státu bylo dosaženo. Ale pro stát jednající v zájmu dělnictva samotné vyvlastnění kapitalistů nepostačuje. Zásadním předpokladem na naší cestě ke komunistické společnosti je demokratická kontrola státního aparátu. Zdůrazňovali to všichni velcí marxisté.

Lenin zredukoval podstatu dělnického státu do 4 základních zásad. Po vyvlastnění kapitalistů a znárodnění výrobních prostředků, následují:


  • Volby do sovětů, které budou mít možnost odvolat všechny úředníky.

  • Žádný úředník nebude dostávat plat větší než je průměrná mzda dělníka.

  • Zrušení současné armády a její nahrazení ozbrojeným lidem.

  • Žádná permanentní byrokracie. Každý by střídavě plnil funkci státu. Když budou všichni byrokraty, nikdo nemůže být byrokrat.


„Organizujeme velkovýrobu začínající od úrovně, které již kapitalismus dosáhl, my dělníci samotní, spoléhajíc na naše dělnické zkušenosti, zavedeme za pomoci státní moci ozbrojeného dělnictva železnou disciplínu, zmenšíme roli státních funkcionářů na jednoduché plnění instrukcí jako zodpovědných průměrně placených „manažerů“ (samozřejmě s technickými znalostmi všech druhů a úrovní.) To je naše proletářská úloha, když chceme úspěšně provést proletářskou revoluci. Počínaje již ve velkovýrobě, povede toto k postupnému „odumírání“ celé byrokracie, povede k vytvoření nového pořádku, pořádku bez uvozovek. Poté co se více a více zjednodušené funkce kontroly stanou zvykem, začnou mizet zvláštní funkce pro zvláštní vrstvy populace.“ (Lenin, Sebrané spisy, sv. 25, str. 43)


Zaostalost Ruska a izolace revoluce učinily tento proces nemožným. Ale na bázi kulturní úrovně Československa budou komunistické metody možné. Pod skutečným komunistickým vedením je bude možné ihned implementovat. Ale to není to, co si Stalin přeje. Stalin prohlásil, že to co je potřeba je silnější a silnější stát v Rusku. Československo pod stalinistickým vedením půjde tou samou cestou. Neproběhne proces odumírání státního aparátu a tajné policie.


Všechna práva, která dělníci ještě mají budou okleštěna, a nekontrolovaná byrokracie nebude brát ohledy na pracující masy.


Z dlouhodobého hlediska nebudou českoslovenští dělníci tolerovat tyranii byrokracie. Zkušenosti nám ukázali, že stalinismus není komunismus. Dělníci sami poznají, že musí svrhnout byrokracii s jejím policejním aparátem a ustanovit jejich vlastní přímou kontrolu nad průmyslem a státem a dělnickou demokracii, jak jí popisoval Karel Marx, a jak bylo předvedeno na modelu Pařížské komuny a uvedeno do praxe Velkou říjnovou socialistickou revolucí.

35 zobrazení