Bez ohledu na odpor občanů (kolem 83% občanů se během průzkumů vyjádřilo proti) ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o navýšení věku odchodu do důchodu. Do roku 2034 se tento věk navýší o pět let pro naprostou vetšinu žen a mužů. Během několika měsíců v Rusku probíhaly vlny systémových KSRF (Komunistická strana Ruské federace) a nesystémových (organizovaných převážné aktivisty a hlavně Navalným) protestů. Preference vládnoucí strany Jednotné Rusko podstatně klesly,

Proč jsou někteří lidé bohatší než jiní? Tato zdánlivě jednoduchá otázka trápí filozofy, ekonomy a politické teoretiky po celá staletí. Dokáže na ni odpovědět počítačový algoritmus? Tak jako opice na holé a chlupaté, i lidé dělí se na chudé a bohaté. Tyto verše zazněly již před šestaosmdesáti lety z úst Voskovce a Wericha. Legendární divadelní dvojice přitom naráží na palčivý problém univerzálně platný po celou moderní historii lidstva. Co má společného Římské impérium, Rakou

Nedávný průzkum veřejného mínění provedený Evropskou vysílací unií ukázal, že 59 % mladých Čechů by bylo ochotno se aktivně zapojit do protestů proti vládě. Nejedná se o ojedinělý výsledek, rostoucí nespokojenost s kapitalismem napříč Evropou a Amerikou zaznamenávají i další průzkumy. V dubnu tohoto roku zorganizovalo sdružení televizních a rozhlasových stanic Evropská vysílací unie sociologický průzkum, kterého se zúčastnilo celkem 580 tisíc lidí ze třinácti evropských zemí.

Budík, svoz do práce, dřina, pětiminutová pauza na cigaretu, dřina, pauza na cigaretu, dřina, pauza na cigaretu, dřina, půl hodiny na oběd, dřina, pauza na cigaretu, dřina a přání možnosti možná odejít po dvanácti hodinách z práce, svoz domů, pár hodin na spánek – tak v kostce vypadá perioda v životech některých pracujících 6x až 7x do týdne. A nejedná se o pracující v Asii či Africe. Jedná se o pracující v naší domovině – v České Republice. Autor následujícího textu se na ně

Když jsem byl studentem, profesor ekonomie nám řekl, že zatímco pracovní teorie hodnoty hrála důležitou historickou roli v rozvoji ekonomické vědy, je nyní známo, že je fatálně vadná. Ekonomové 20. století jako Sraffa nebo Samuelson ukázali, že nebylo nutné umístit práci na nějaké speciální místo, abychom pochopili ceny. Místo toho by struktura cen mohla být dokonale pochopena jako výsledek peněžních nákladů firem a zisk maximalizujícího chování podnikatelů. Kdyby v realitě n